Je to už trošku klišé, ale ono to tak vážně je. „Všechno zlé je pro něco dobré.“ Tohle je taková kouzelná věta, která mě uklidňuje, ale taky pěkně štve.

Záleží totiž, v jaké situaci se člověk zrovna nachází. Když mám nějaký problém a vzpomenu si na tuhle větu, sama sebe přesvědčuju, že na ní něco je. Jenže když jste fakt pohlceni situací, lapeni v síti, je těžké vidět na tom to dobré. A tak se mi někdy stává, že to prostě nevidím. Začnu to vidět až později, s odstupem.

Říká se, že záleží jen na vás, jaký máte na život pohled – jestli ho vidíte pozitivně nebo negativně – je to na vás. Ale je to tak vždycky a u všeho?

Někdy se fakt snažím. Snažím se ze všech sil vidět věci pozitivně, i když takové na první pohled nejsou. Ale jsou prostě situace, kdy mi to vůbec nejde.

Přijde mi, že některé naše problémy si musíme prožít. Nesmíme se jim bránit, ale naopak přijmout. Protože když se bráníme, tak se snažíme ty problémy nevidět a zasunout je někam hluboko a hledáme každičkou pozitivní věc. Ale ono to nějak nefunguje a ten problém tu stále je. Jenže my si sami sobě nalháváme, že se nic špatného neděje! Snažíme se na to zapomenout, ignorovat a hledat pozitiva. Potřebujeme si přiznat realitu. Prožít ji.
Někdy se to prostě nedá nijak obejít. Musíte si tím projít a sáhnout si až na dno. Musíte k tomu dnu spadnout, abyste se měli od čeho odrazit. Když padáte, můžete se sice něčeho chytat, ale zpátky nahoru vás to nedostane. To až když se máte od čeho odrazit. A proto je potřeba to přijmout. I když to bolí, i když to není příjemné. Prožijte to, snažte se pochopit, proč se vám to děje. Snažte se vidět váš problém s nadhledem.
Až se vám tohle povede, pomalu se to zlé začne rozplývat a zbyde z toho zkušenost. Zkušenost, která bolela, ale která vás posílila. Něco jste si díky tomu uvědomili. Teď, s nadhledem, to vidíte. Bolestivou situaci jste si prožili, přijmuli a ona vám předala, co měla a odešla. Vy teď už víte proč přišla, co vám dala a víte jak to udělat, aby se to už nestalo znova a víte, jak věci změnit…

Jednou nám ve škole jistý kantor řekl, že co nebolí, to neroste. A je to tak. I když je to naše přirozenost se bolesti bránit, je to právě ona, která nás posílí a posune dál.

Takže když se vám stane něco špatnýho, a nejde vám vidět na tom to dobré, přestaňte ztrácet síly tím, že se tomu bráníte a přijměte to. Nemusíme pokaždé hned a za každou cenu hledat pozitiva. Zkuste přijmout realitu takovou, jaká je. Ono to zase přejde. A až to přejde, tak to všechno uvidíte. Uvidíte proč se vám to stalo a jaké to má důsledky. A to je právě ten moment, kdy toho můžete využít ve váš budoucí prospěch. Stalo se vám něco, co už nechcete nikdy zažít znovu? Změňte to. Změňte svoji situaci, čiňte tak, aby se to už neopakovalo. Poučte se z této zkušenosti, protože to je ten důvod, proč k vám přišla. The widest web site escorteurogirls.com is ready to offer you thousands of escort profiles.

Jestli to někdo přečetl až do konce, tak doufám, že mu to pomohlo se zamyslet. Třeba někomu budou moje momentální myšlenky, které pramení z posledních měsíců užitečné a něco si z nich vezme. Třeba si někdo, kdo to teď čte, prochází něčím podobným, jako jsem si procházela já.
A nevěšte hlavu, jestli vám to připadá jako bullshit. Ono mě tyhle „kecy“ taky v blbý situaci přijdou úplně na palici. A taky neříkám, že je to tak vždycky. Ale něco na tom je. Tak hlavu vzhůru, bude líp!

Vaše Kačí