Když my máme tolik! tolik fotek 😀 Na jeden článek je to prostě moc, takže tady je druhý. První najdete tady.
Cestou od jezera Bohinj jsme mířili dál kolem Triglavského národního parku. Cesta je plná krásných výhledů, ale také spousty zatáček a přejezdů z jedné hory na druhou, takže pořád nahoru a dolů. Bylo to náročný, hlavně na hlavu a žaludek 😀 Cestou jsme si ale udělali zastávku v klidné vesničce na pizzu a samozřejmě kávu (viď, Libi?). Spokojeně jsme jedli výbornou pizzu (nechápu to těsto, bylo skvělé, asi Slovinci přejali umění od svých italských sousedů) s výhledem na strmé, zelené hory a popíjeli espresso.
Už se začínalo stmívat a my byli skoro u cíle, a tak jsme zastavili na “odpočívadle” – takovém výklenku u cesty, kterých je tu celkem dost. Zaparkovali jsme trochu dál, abychom nebyli vidět a přespali jsme. Hned vedle nás byla řeka a neuvěřitelný výhled na západ slunce…
Ráno jsme vstali brzy a namířili si to k vodopádu Kozjak, kam vede cesta kolem řeky Soči.
GPS nám ukazovala, že se dá k vodopádu zajet autem, ale poté, co jsme vyjeli na kopec (klikatýma uličkama), jsme se přesvědčili, že ne, nedá. Sjeli jsme dolů, zaparkovali kousek od Napoleonova mostu a vydali se údolím k vodopádu. Opět to byla krásná cesta a vodopád prostě zase úžasný.
vodopád boka
Pokračovali jsme zase dál a než jsme dorazili do Bovce, udělali jsme si ještě zastávku u vodopádu Boka. Poté jsme přejeli k vesnici Čezsoča na koupačku. Voda byla mrazivě ledová. Chtěli jsme se aspoň smočit, ale nešlo to – už jen když jsme si namočili kotníky, tak nás to začalo strašně bolet. Vyvalili jsme se tedy na plážičce a jen se ošplouchli. Místní otužilci ale do vody lezli furt a klidně celí. Po chvilce jsme to tedy zkusili znovu a už to bylo lepší. Sluníčko tak pálilo, že nám za chvíli bylo strašné horko a tak jsme tam nakonec taky vlezli celí a byla to paráda 😀 Člověk se cítil jak znovuzrozený. Tak moc osvěžující to bylo!
vodopád virje
Odpoledne jsme si udělali ještě výletík na třetí vodopád toho dne – vodopád Virje. Byl překrásný, podobný Šumu s tyrkysovým jezírkem. Dalo se jít i do vody, která byla ale opět ledová a také jsme vyšplhali nahoru nad vodopád až ke zdroji. To byla nádhera. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Musím říct, že tohle jsem si užívala asi nejvíc ze všeho – tu svobodu. To, že si můžete jít všude. A na tak překrásných místech! V jiných státech by byl zpoplatněný vstup a všude by to bylo zahrazené. Možná že to tato místa v budoucnu také čeká (stejně jako to dopadlo s Plitvickými jezery), ale snad ne…Snad ne. Snad to zůstane tak krásně čisté, přirozené a svobodné jako to bylo teď.
Večer jsme si užívali u řeky a nakonec tam i přespali na odlehlém parkovišťátku hned u řeky. Spalo se nádherně, slyšeli jsme jen šumění vody. Ráno jsme se probudili a kolem nás si to projížděla policie. Trochu jsme se vyděsili, ale dělali jsme jako by nic a za chvíli zas odjeli zpět 😀 Prostě klika.
No a ráno jsme si to už namířili zpět. Domů.
Doufám, že se vám články líbily. Vím, že blog je zaměřený hlavně na zdravý životní styl a někdo může být zmatený, že sdílím i naše cestování… Mám k tomu své důvody a to zejména to, že to beru jako inspiraci na aktivní dovolenou, což beru jako součást zdravého životního stylu. Také jsem vám chtěla trochu více přiblížit toho, kdo vám tyto stránky píše a v neposlední řadě jste si o článek a tipy psali, a já jsem hrozně ráda, že tohle celé s vámi můžu sdílet. Pokud cestovatelské tipy někoho ze čtenářů nezajímají (chápu to), prosím ignorujte je, nebude jich tolik a brzy tu zase bude hlavním tématem výživa. Toť vše, co jsem vám chtěla sdělit 🙂 Samozřejmě budu ráda za jakékoliv odezvy, komentáře, lajky i sdílení či zprávy! Díky moc, že tyto stránky čtete <3
Vaše,
Kačí