Obezita je jedním z nejzávažnějších chronických onemocnění dnešní doby. Odhad počtu obézních pro rok 2030 se pohybuje kolem 1,12 miliardy. (!)

Obezita představuje nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Co ale obézním lidem hrozí? Proč je obezita špatná? A jak moc si za ni “můžeme sami” a do jaké míry máme danou predispozici?

Obezita je onemocnění, při kterém dochází k nadměrnému nebo atypickému ukládání tuku, ať už podkožního nebo viscerálního (kolem orgánů). To má za následek zvýšení rizik dalších onemocnění a zkrácení délky i kvality života.

Mezi nejzávažnější onemocnění, který provázejí obezitu patří diabetes mellitus 2. typu (cukrovka), kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, ischemická choroba dolních končetin, cévní mozková příhoda) a dokonce i některá nádorová onemocnění (zjm. karcinom děložního hrdla, prsu a vaječníků).

Jak už jsem zmínila, při obezitě se nadměrně ukládá tuk do tukové tkáně. To bývá často provázeno zvýšeným uvolňováním mastných kyselin (z tukové tkáně) do krve – dochází k hyperlipidémii (zvýšené hladině tuku v krvi), která dále může vést k výše zmíněným kardiovaskulárním onemocněním a provází i diabetes mellitus.

K hromadění tuku dochází při dlouhodobé pozitivní energetické bilanci – tehdy, kdy příjem energie převyšuje její výdej (jednodušše řečeno sníme toho více než spálíme). Epidemiologické studie naznačují, že existují rozdíly v genetické predispozici pro různou účinnost energetického metabolismu a “spoření” s energií.

Otázkou ale je, do jaké míry máme předpoklad daný, a do jaké míry je ovlivnitelný vnějším prostředím? 

Každý z nás má svou genetickou výbavu, která je v podstatě stejná, ale může se lišit různými variantami. Všichni máme např. gen pro barvu očí; někdo bude mít ale variantu pro modrou barvu a hnědou barvu, někdo jiný zase pro zelenou barvu a hnědou barvu. To, jaká barva se nakonec projeví, záleží buď na tzv. dominanci či recesivitě dané varianty, nebo také na dalších faktorech, které ovlivňují vyjádření genetické informace, mezi které patří například i nutriční faktory (=výživa).

Když si to vezmeme hodně zjednodušeně, každý z nás máme trochu jinou genetickou výbavu, ze které se nám navíc ještě trošku jinak vyjádří genetická informace. Pokud si výběr zúžíme na geny, které kódují proteiny, např. hormony, které regulují energetický metabolismus, znamená to, že každý můžeme mít regulaci trošičku jinou. Jsou například studie, kdy došlo k mutaci v genu kódujícím leptin – hormon “hladu”. Došlo ke ztrátě schopnosti produkovat leptin, což mělo za následek přejídání, obezitu, extrémní inzulinovou rezistenci a infertilitu.

Bohužel, existují i typy obezity, které nejdou zvrátit ani ovlivnit životním stylem. Jsou to obezity, které doprovází většinou nějaké závažnější onemocnění a jsou jednoznačně dané mutacemi v genech. Lidí trpících závažnými typy obezity je ale velice málo. Většina běžně se vyskytující obezity je tedy pravděpodobně ovlivnitelná a na jejím vzniku se podílí více faktorů vnějšího prostředí.

Výživa má bezpochyby vliv na genetickou informaci či její vyjádření. Zatím ale není možné vyvodit konkrétní závěry. Předpokládá se a ve výzkumu se ukazuje, že zejména dlouhodobé stravovací návyky mají obrovský význam.

Studie o míře genetické predispozice pro obezitu se různí. Některé publikovaly výsledky takové, že obezita je dána spíše geneticky, než prostředím, ve kterém žijeme (vnějšími vlivy, jako je životní styl). Později se však zjistilo, že tyto výzkumy nebyly úplně přesné a současně se přihlíží spíše k názoru, že obezita je dána z větší části prostředím, tedy našimi stravovacími návyky a životním stylem.

Dokonce se v současné době diskutuje o tom, že ačkoli můžeme mít určitou predispozici k rozvoji obezity, je možné tyto “vzorce” během našeho života přepsat. Naše tělo a jeho metabolismus se tedy umí do určité míry přizpůsobit našim stravovacím a pohybovým návykům. Což je naprosto úžasná zpráva!

Doufám, že se mi podařilo trochu nastínit problematiku genetického pozadí obezity a že se vám článek líbil. Pokud jsem někde něco nesprávně vysvětlila, budu ráda, pokud mne někdo doplní nebo opraví. No a kdyby byl zájem, na podobné téma by se dalo napsat ještě několik článků – např. Kdo v těle řídí energetický metabolismus nebo třeba Vliv stravy na genetickou informaci. Takže se nebojte mi napsat pokud máte o články zájem! 🙂
Kačí