Před pár dny jsem k večeru cvičila jógu. Neprobíhalo to však jako obvykle, v hlavě se mi objevovaly nejrůznější myšlenky. Byla jich spousta a začaly se formovat do určitého sdělení.
A tak jsem je ze sebe vypsala. Nejdřív jsem myslela, že je s vámi sdílet nebudu, protože jsou to myšlenky pro mne velmi intimní. Pak jsem si ale řekla, že je potřeba, aby se o takovýchto tématech veřejně mluvilo.

I kdyby to mělo pomoct jednomu člověku (a já moc děkuji slečně, která mi napsala; a taky Zuz za její příspěvek na instagramu, protože ten mě stoprocentně přesvědčil, že to má cenu sdílet)…

Takže pro vás tady mám mé pocity, mojí zkušenost.

♡

Jak se vyrovnat s úzkostí a depresí, to je otázka, na kterou stále ještě hledám odpověď. Možná je nás víc.

Ještě nedávno byla psychická onemocnění brána jako tabu. Mám ale pocit, že se tato oblast v poslední době více uvolňuje a zpřístupňuje široké veřejnosti. Stále více se o psychických onemocněních mluví, a co je podle mě důležitější, konečně se začíná upozorňovat i na ta, která nejsou tolik závažná. Nejsou tolik závažná a možná proto jimi trpí více z nás. Skoro by se dalo říct, že to není až zas taková zvláštnost…

Každý máme problémy.

Někdo se s nimi umí vypořádat lépe, někdo méně.

Ale důležité je snažit se o to.

Nedávno jsem si uvědomila, že vlastně vůbec nemusím být jediná, která má takovéhle problémy. Že je má spousta lidí a spousta holek v mém věku. A hrozně mi to pomohlo. Vědět, že nejsem jediná. Že nejsem divná. Že na to nejsem sama. Zní to možná trošku sobecky, ale vážně mi to pomohlo.

Třeba si někdo, kdo tyhle řádky právě čte, také uvědomí, že v tom není sám. Že ty záchvaty úzkosti, ten pocit, že se nemůžete nadechnout, že vám přeskakuje srdce, že se vám chce strašně brečet a nevíte proč… že jste naštvaní a nebo smutní… že všechny tyhlety pocity má i někdo jiný. A že se s nimi snaží umět pracovat, nebo se jich zbavit. Třeba vám to dodá sílu…

Bojujte. Pokoušejte se najít příčinu. Uvědomit si jí, a ujisti se, že je to právě ona. A pak se ji snaž odstranit. Uvědomit si, co je potřeba udělat a postupně to začít uskutečňovat.

Obrovský tlak okolí

V dnešní době totiž trávíme opravdu spoustu času na internetu a zejména na sociálních sítích. A i když si někteří z nás uvědomují, že co je ‘online’ není realita, má to na nás vliv. Obrovský vliv.

Například já jsem si toho vědoma a sleduji to i sama na sobě. Na sociálních sítích jednoduše nechcete sdílet negativní vzpomínky a momenty. Ne, chcete se pochlubit, chcete si ‘zvěčnit’ nějakou krásnou událost, chcete svému okolí ukázat, že se máte dobře, že se vám daří. Málokdo se dělí s negativními událostmi už jen z toho důvodu, že jsou často velmi intimní.

Jenže v tom je právě ten problém. Je na nás vyvíjen stále větší tlak, že bychom měli být perfektní. Že bychom se měli cítit skvěle 24/7. Že bychom měli mít vysportované tělo, krásný dům, byt, auto…a další materiální věci. A taky kariéru. Být úspěšní, světaznalí, plní zkušeností. Být produktivní, ale zároveň si 4x do roka užívat na dovolené. Být online a zároveň tvrdit, že bychom měli být offline…

Je potřeba se pořád za všemi těmito věcmi honit?

Kde se bere ta touha?

Je to tlak okolí, nebo to opravdu chcete?

Co mi pomáhá

Nejsem zrovna ve fázi, kdy bych tyto problémy měla za sebou a mohla vám přinést nějakou parádní zaručenou radu. Ale vím, co mi alespoň trochu pomáhá.
Být v klidu.
Říkat si, že přece o nic nejde, že to nejsou žádné vážné problémy a že to časem přejde a bude líp.

Přeju nám všem hodně síly ♡ Jsme v tom spolu.