Už se mě několik lidí ptalo na názor na tuto knihu, která v poslední době nejspíš obohatila knihovnu skoro každého, kdo se alespoň trochu zajímá o výživu a nebo se snaží či snažil zhubnout.
A jelikož není jednoduché shrnout můj názor jen pár slovy, sepsala jsem krátký článek s mými postřehy a dojmy z čtení této knihy.
Četla jsem ji už před pár měsíci a proto si také nepamatuji úplně všechno. Takže tenhle článek budou spíš jenom takové moje postřehy, které mi zrovna utkvěly v hlavě. Nečekejte prosím žádné objektivní a komplexní hodnocení. Jedná se pouze o můj osobní názor a lepší bude, pokud si knihu přečtete a uděláte si svůj vlastní.
Pokud vás ale zajímají i jiné názory, než jen ten váš, budu ráda když si přečtete ten můj:
Začnu asi tím, že se mi velmi líbí názory obou autorů a jejich přístup k problematice. Takový přístup se jen tak nevidí a v názorech na oblasti výživy by se určitě objevovat měl. O jakém názoru teď mluvím? Především mám na mysli to, že:
- informace na internetu často nejsou podložené kvalitními důkazy
- věda jde kupředu a ani vědecké studie nejsou neomylné
- zapomínáme na individualitu jedince a to, že neexistuje žádné univerzální doporučení; každému vyhovuje něco jiného
- na naše zdraví (a hmotnost) má vliv nespočet faktorů a je opravdu “povrchní” myslet si, že za to, že se nám nedaří může nějaká určitá potravina, makroživina a podobně
Až na pár nesrovnalostí, na které jsem v textu narazila a které vypíšu později, bych asi jako jedinou negativní připomínku viděla to, že ačkoliv je text dobře čitelný i pochopitelný, tak jsem občas postrádala lepší úroveň českého jazyka (například se často opakovala určitá slova v jednom odstavci a znělo to vážně divně). Ale to je jenom detail, hlavní jsou informace.
Obecně mě velmi potěšily reference na studie. Buď jsem zatím nepřečetla mnoho populárně-naučných knih a nebo je to opravdu tak, že odkazování na vědecké články a studie se moc často nevyskytuje.
Každopádně reference na studie ještě nemusí znamenat kvalitu a pravdivost textu a jeho obsahu. Často se v článcích objevují pouhé “výkřiky”, které jsou vyňaty z kontextu a ocitovány příslušnou vědeckou studií. A takhle se to prosím nedělá. Tím ale nechci osočovat pány autory. Pouze upozorňuji na fakt, že je třeba sledovat nejen citování vědeckých studií, ale i zacházení s těmito zdroji informací a jejich kvalitu. Já osobně jsem neměla zatím tolik času, abych si některé odkazované studie pročetla, ale věřím a soudím tak i z přístupu obou autorů, že by si to pánové Tóth a Walek, nedovolili.
Líbilo se mi upozornění na současnou situaci výživy a výživového poradenství v ČR.
Lidé hledají jednoduchost, tak proč jim ji neposkytnout. Bulvární media a výživoví “byznysmani” pouze podporují šíření poplašných zpráv.
Zázračné pilulky, ze kterých zhubnete za týden 10 kilo! Nápoj, který vás vyléčí z rakoviny! …Lidé tohle chtějí. Lidé chtěji jednoduchý a univerzální návod.
A pak jsou tu výživoví poradci, nebo-li “rychlokvašky”. Rozhodně nechci házet všechny poradce do jenoho pytle. Určitě se najdou tací, co svou práci vykonávají svědomitě a snaží se dosáhnout co nejlepšího vzdělání a kvality služeb. Ovšem na druhé straně jsou tu tací, co profitují z lidské naivity a jejich jediným zájmem není klientovo zdraví, ale tučnost jejich peněženky.
A těmto byznysmanům hraje do karet česká legislativa. Výživovým poradcem může být totiž úplně každý. A pak stačí akorát absolvovat několikadenní certifikovaný kurz a zbrusu nový výživový poradce je na světě! A může jít radit. A prodávat výrobky. A rejžovat peníze.
Čest výjimkám.
A proč je tohle vůbec problém? Však lidé přeci nemusí využívat služeb výživových poradců alias šarlatánů. No problém je v tom, že je těžké je rozeznat od těch poctivých. Snad jediným velkým ukazatelem kvality výživového poradce je, zda prodává nebo neprodává jakékoli produkty a doplňky stravy.
A téma doplňků stravy mi zrovna hraje do karet, protože je to jedna z kapitol, kterou autoři zařadili i do své knihy.
Ačkoli jsou účinky doplňků zmiňovaných v knize podloženy studiemi, ráda bych upozornila na jednu skutečnost: Doplňky stravy nejsou léčiva. Proto nejsou tak přísně kontrolovaná a stejně tak jsou volně prodejná. Uvedu příklad: V doplňku stravy s vitaminem C je uvedeno, že obsahuje 200mg vitaminu C. Tento přípravek neprojde žádnou kontrolou a přichází rovnou na potravinový trh. Později se přijde na to, že obsah vitaminu C vůbec nebyl tak vysoký, jak bylo uvedeno a že přípravek obsahuje další látky, které by obsahovat neměl. Jo, fakt je to tak. Prostě se to nekontroluje.
Další věc, na kterou je potřeba upozornit, je doporučování multivitaminu jako nejlepšího doplňku stravy.
V tomto případě bych dávala pozor na možné interakce mezi samotnými mikronutrienty. Nemám na to zrovna studii, kterou bych to ozdrojovala, ale snad bude stačit, že to mám od lékařů vyučujících na lékařské fakultě: Některé prvky mohou vzájemně ovlivňovat své působení a vstřebávání v těle.
Jsou totiž mikronutrienty, které jsou si strukturně velmi podobné a mohou se vázat na stejná místa (např. enzymů) a tak zabraňovat ve vstřebávání nebo účinku jiných mikronutrientů. Například je prokázáno, že pokud dojde k narušení poměru vápníku a fosforu, jeden z těchto mikronutrientů může být deficitní.
I přesto, že se v knize nachází spousta dobrých doporučení, našla jsem i některé nedostatky. Například tvrzení, že “lidské tělo dokáže přežít i bez toho, abychom sacharidy konzumovali. Dokáže si je totiž vyrobit samo skrze proces zvaný glukoneogeneze. To ale neznamená, že bychom sacharidy jíst neměli. Jejich rozmná konzumace má pro tělo řadu pozitivních účinků.“
To je tvrzení, které je podle mého názoru tak nějak nešťastně vsunuto do kontextu.
Ano, glukoneogeneze je proces, kdy si tělo vytváří glukosu, když jí má nedostatek. A ano, souhlasím s tím, že sacharidy bychom se neměli přejídat. Ale určitě bychom je neměli vyřazovat! To, že když nemáme dostatek glukosy, probíhá glukoneogeneze, je sice pravda, ale k takové situaci dochází až při dlouhodobějším hladovění, které ještě před samotnou glukoneogenezí předchází stav katabolismu, takže primárně proteolýzy (tzn. tělo nejdříve čerpá ze svalové hmoty). Takže to určitě není stav, který bychom chtěli a který by byl v pořádku. In need of a trustworthy escort agency Bologna ? Your search ends here. Our agency prides itself on offering a diverse selection of skilled escorts dedicated to fulfilling your desires and preferences. Whether you are longing for a delightful dinner date or a romantic evening, our escorts are not just visually appealing but also well-educated, guaranteeing an unforgettable experience. With our agency by your side, you can confidently explore Bolognas vibrant adult entertainment scene. Do not hesitate – reach out today to arrange an exceptional rendezvous with one of our elite escorts.
Ale teď už se pojďme zaměřit na pozitiva této knihy.
A těch je opravdu strašně strašně moc! Nejde je sem všechny vypsat, to už by nebylo co číst 😀 Každopádně celkově na mě kniha působila velmi dobře a rozumně.
Jsou tu ale určitě pozitiva, která bych chtěla vypíchnout a za které bych autory zasypala zlatem.
- na naše zdraví má vliv spousta faktorů (fyzická aktivita, stravování, stres, odpočinek, sociální situace…) a není proto možné “svádět vinu” pouze na jeden jediný faktor (jako například lepek, tuky, sacharidy, a další zla…)
- bylo prokázáno, že aspartam nemá negativní účinky (pokud by vás zajímaly další informace o aspartamu, podívejte se na tento článek)
- určitě bych přidala spoustu dalších, ale…
…Už tak je to delší článek, než jsem původně zamýšlela 😀 Zmínila jsem pouze malé procento z celé knihy, takže pro další pozitiva si prosím přečtěte samotnou publikaci. Doufám, že to nepůsobí jako nějaká kritika. To jsem určitě neměla v úmyslu. Jen jsem se snažila uvést na pravou míru některé nesrovnalosti, které mi vyvstaly na mysli.
Takže berte to prosím tak, že tento článek není žádné objektivní nebo komplexní zhodnocení, ale pouze můj osobní pohled na některé sekce z knihy. 🙂
A co vy? Četli jste? Jak se vám kniha líbila? Napište mi své postřehy a dojmy do komentářů, ráda si přečtu i další názory J Díky moc!
K.
2 Comments