Minulý víkend jsem měla možnost praxe na akci Běh Lužánkami 2016. Jak to probíhalo, jaká jsou rizika kouření nebo třeba co se děje ve vašem těle po poslední cigaretě se dočtete níže 🙂

V rámci praxe k předmětu Výživa v ochraně a podpoře veřejného zdraví jsme se se spolužačkou zúčastnily Běhu Lužánkami v Brně.

Byly jsme u stánku pod Masarykovým onkologickým ústavem, poradnou pro výživu a odvykání kouření.

Měřily jsme vydechovaný plyn, krevní tlak a prováděly analýzu těla pomocí bioimpedanční metody. Zodpovídaly jsme dotazy ohledně výživy a zdravého životního stylu a pokud měla daná osoba zájem, mohly jsme jí zkontrolovat jídelníček. Hlavně jsme ale upozorňovaly na rizika kouření a také pasivního kouření, která si moho lidí neuvědomuje. Sice rizika nejsou tak vážná, jako když aktivně kouříte, ale pasivní kouření by se opomíjet také nemělo!

Byla sice šílená kosa! (asi 4 stupně, brrr) Ale mě osobně to bavilo:) Vždycky se mi líbí jak takhle na veřejnosti potkáte tolik různých lidí… Něco podobného jsem právě už zažila v rámci Světového dne diabetu 2015.
Ale teď už k věci. Na praxi jsem si pročetla několik letáčků a trochu jsem se informovala o rizicích kouření. Něco málo jsem pro vás také sepsala, takže se na to můžete podívat:

 

Trocha historie…

• tabákové listy se začaly sbírat mezi 7. – 10. stoletím
• kouření se objevilo prvně u amerických indiánů kmene Huronů v rámci náboženských rituálů
• do Evropy se kouření dostalo díky námořnickým plavbám
• do Českých zemí se tabák dostal na sklonku 16. století
• v 19. století lidé kouřili jen malé dávky tabáku, většinou v dýmce nebo tabák šňupali
• v roce 1891 se poprvé začaly vyrábět cigarety
• cigarety byly prý už tehdy cíleny na děti a mládež
• začali se objevovat první odpůrci kouření, tresty kuřáků a první lékařské důkazy o škodlivosti kouření

 

proč lidé kouří?

Na to, zda člověk spadne do kouření cigaret má vliv několik faktorů, například genetická výbava, rodina a společnost nebo osobnost.

PODLE STATISTIK AŽ 80% DROGOVÝCH ZÁVISLOSTÍ ZAČÍNÁ SPOLEČNOU KONZUMACÍ V PARTĚ

Nikotin se do mozku dostane během 7s po inhalaci první dávky kouře.

POKUD KOUŘÍ OBA RODIČE A STARŠÍ SOUROZENEC, JE PRAVDĚPODOBNOST VZNIKU KUŘÁCTVÍ U DÍTĚTE ČTYŘIKRÁT VYŠŠÍ NEŽ U DÍTĚTE Z NEKUŘÁCKÉ RODINY.

To, zda u daného člověka vznikne závislost či ne ovlivňuje hlavně prostředí. To, zda jsou látky dostupné, jak se chovají vrstevníci a jak moc je dotyčný respektuje a uznává. Důležité jsou i prožitky a vzpomínky spojené s kouřením. V neposlední řadě hraje roli rodina a přístup rodičů ke kouření.

 

Z čeho se skládá cigaretový kouř?

Cigaretový kouř obsahuje přibližně 5 000 chemických látek! Z dosud známých 56 chemických látek, které způsobují rakovinu, je 42 obsaženo v cigaretovém kouři. Některé látky jsou jedovaté (kyanidy, čpavek), mají mutagenní účinky (změny na buněčné úrovni) nebo jsou alergeny.

Oxid uhelnatý, který je hlavním jedem ve výfukových plynech aut, je obsažen i v cigaretách. V krvi se váže na hemoglobin rychleji než kyslík, z čehož plyne nedostatek kyslíku, který má negativní následky na kardiovaskulární systém.

Nejškodlivější složkou kouře je cigaretový dehet. V něm je obsaženo nejvíce rakovinotvorných látek.

Tabákový kouř obsahuje například: arzen, dehet, dioxiny, formaldehyd, kadmium, kyanid, močovinu, nikotin, CO a mnoho dalších.

 

Jak a proč přestat kouřit?

Kouření je svobodná volba každého kuřáka. Ovšem více jak ⅔ kuřáků by chtělo s kouřením přestat, ale jen ⅓ se o to každoročně opravdu pokusí. Úspěšní jsou však jen 2% z nich.

“Zdraví, peníze, vaše okolí, cokoli dalšího jsou dobré důvody proč přestat. Cigaretu kouříte 5 minut, ale zkrátí vám život průměrně o 11 – 30 minut.”

 

Abstinenční příznaky

• neovladatelná nutkavá touha po nikotinu
• podrážděnost, zlost
• úzkost, strach, sklon k depresím
• neschopnost se soustředit
• neklid, netrpělivost
• nespavost
• zvýšená chuť k jídlu, přibývání na hmotnosti

 

Trocha statistiky…

Během 20. století si kouření vyžádalo asi 100 milionů lidských životů.

V celosvětovém měřítku zemřou v důsledku kouření ročně 3 miliony osob, to je každých deset sekund jeden lidský život. V České republice umírá nyní na nemoci způsobené kouřením kolem 22 000 osob ročně, to je 60 úmrtí denně.

Ti, kdo zemřou v důsledku kouření ve středním věku, ztrácejí v průměru 20 – 25 let ze svého života. U žen, které se provdaly za kuřáka, je riziko vzniku rakoviny plic o 19% vyšší než u zbytku populace. V ČR kouří asi 32% populace.

Kouření výrazně stoupá u dospívajících a mladých, především žen.

Zatímco v západních zemích kouří dnes asi 3% lékařů a kolem 20% sester, u nás je to desetinásobek v případě lékařů a více než dvojnásobek v případě sester.

 

Kouření a zdraví

Kuřáci mají v průměru zkrácený život o 15 let. Na nemoci způsobené kouřením umírá polovina kuřáků.

V ČR umírá ročně asi 22 000 lidí na následky kouření, z toho představují ¼ nemoci srdce a cév, ⅓ nádory (90% rakovina plic, 50 – 70% rakovina močového měchýře, 30% rakovina děložního čípku, 30% rakovina slinivky břišní), chronická plicní onemocnění (75%). Z těchto úmrtí připadají ⅔ na osoby ve středním věku.

Kouření a nádorová onemocnění:

Začátek kouření před 20. rokem života zvyšuje riziko předčasného úmrtí na nádorová onemocnění.

 

Kouření nejčastěji způsobuje rakovinu:

• plic
• dutiny ústní
• ledvin a močového měchýře
• děložního čípku
• slinivky břišní
• tlustého střeva a konečníku
• prsu

 

Co se stane po vaší poslední cigaretě?

20 minut po poslední cigaretě se krevní tlak a tepová frekvence vracejí k normálním hodnotám.

8 hodin po poslední cigaretě je oxid uhelnatý téměř vyloučen a nasycení krve kyslíkem se vrací k normálním hodnotám. Nikotin je téměř vyloučen nebo metabolizován.

24 hodin po poslední cigaretě je oxid uhelnatý z těla vyloučen. Plíce se začínají zbavovat nečistot a obnovuje se samočistící funkce sliznice.

48 hodin po poslední cigaretě se výrazně zlepšuje chuť a čich.

72 hodin po poslední cigaretě se člověku lépe dýchá. Dýchací cesty se začínají čistit, objevuje se kašel.

2 – 12 týdnů po poslední cigaretě se zlepšuje prokrvení celého těla. Člověku se lépe chodí a běhá.

3 – 9 měsíců po poslední cigaretě kašel a dýchací obtíže ustupují. Funkce plic se zlepšila.

1 rok po poslední cigaretě riziko onemocnění v důsledku kouření výrazně klesá.

5 let po poslední cigaretě je riziko infarktu myokardu poloviční ve srovnání s kuřákem.

10 let po poslední cigaretě je riziko rakoviny plic poloviční ve srovnání s kuřákem.

Zdroj: Liga proti rakovině Brno http://www.onko.cz

Jak přestat kouřit, kde hledat pomoc, nebo třeba co kouření a vaše hmotnost, se dozvíte v dalším článku.

Kačí